Úterý 8/3/2011

Jak vidět Nový Bydžov?

Nový Bydžov je sedmitisícové malé město ve východních Čechách, jež se sotva odlišuje od mnoha podobných. Přesto již několik měsíců v mediálních debatách funguje jako lakmusový papírek českého rasismu a xenofobie.

Za takových okolností není překvapující, že skomírající Dělnická strana (sociální spravedlnosti) se rozhodla využít toto maloměsto pro své zviditelnění. Navíc se tak neonacistům z Dělnické strany a z ostatních podobných skupin nabízí příležitost pokusit se znovu o pogrom, který se jim nezdařil v severočeském Janově. Nepochybně spoléhají na to, že si získají podporu místních, kteří na podzim podepisovali petici zaměřenou proti romské menšině.

Samotný text petice ovšem nebyl natolik rasisticky vyostřen, jako bylo prohlášení starosty města Pavla Loudy. Ten pro svůj xenofobní výlev využil jako záminku tragický případ, kdy byla v Novém Bydžově znásilněna mladá dívka. Nikdo si nedokáže představit hrůzu a trauma oběti. Nic z toho ovšem nesouvisí s tím, že útočníkem byl Rom. Zneužití jednoho z nejodpornějších lidských činů k ventilovaní rasistických nálad představuje jen jednu z řady pokryteckých reakcí, jež tato událost ve městě vyvolala. Aplikování kolektivní viny je zde ovšem zcela nemístné – Romové si svou etnickou identitu na rozdíl od politické identity neonacistů nikdy nemohli zvolit. Nebo se snad pan starosta snaží nevědomky oživit rasové teorie z první poloviny 20. století a tvrdit, že za znásilnění může "romskost" útočníka?

Problémy v Novém Bydžově bezpochyby existují. Kriminalita místních Romů ovšem není příčinou těchto problémů, ale pouze jedním z jejich mnoha příznaků. Zdroje těchto problémů jsou systémové a kapitalismus je bude vytvářet vždy a znovu, v různých podobách a na různých místech. A nejen neonacisté budou hledat stále další obětní beránky, na něž by mohli svalovat vinu. V Novém Bydžově však vznikla specifická konstelace podmínek, jež umožnila eskalaci situace. Poslední události tedy nemohou být v kontextu vývoje města velkým překvapením.

Především se od 90. let v Novém Bydžově pracujícím trvale ztěžoval život. Řada větších továren a podniků (mlékárna, cukrovar, koželužna, sklárny apod.) se postupně buď úplně zavíraly, nebo výrazně omezovaly provoz. Míra nezaměstnanosti na novobydžovsku dlouhodobě zůstává nad východočeským průměrem. Nový Bydžov přišel i o plnohodnotnou nemocnici. Zatímco starší generace – česká i romská – se s tímto vývojem trpně sžila, pro mladší ročníky to má závažné důsledky - perspektiva důstojného života ve městě se pro mnohé stává těžko představitelnou. Pokud mladí lidé město rovnou neopouštějí, často dojíždějí za prací nejen do relativně blízkého Hradce Králové, ale i do Kolína nebo Prahy.

Ve volném čase zůstává jen konzumní zábava jako jsou diskotéky v přilehlých vesnicích. Případně má Nový Bydžov k dispozici také množství hospod, barů a heren – je jich tolik, že ze sociálních dávek několika desítek nezaměstnaných Romů by se skutečně neuživily. Alternativní kultura, za kterou se ještě v 90. letech do Bydžova přijíždělo z okolí, byla především díky obstrukcím ze strany radnice takřka eliminována. Například punkový Anti-Society Fest musel na nátlak starosty po několika ročnících Nový Bydžov opustit. Pravdu tak mají zřejmě i ti, kdo poukazují na to, že starosta Louda se v současnosti snaží populisticky získat politické body a odvést pozornost od závažnějších věcí, neboť nad tímto vývojem z čela radnice dohlížel již od roku 1993.

Sám starosta je ostatně zajímavou figurou, jeho angažmá v „rodinném“ autosalonu a okolnosti využívání obecních prostředků pro podnikatelské aktivity budí podezření a údiv. Možná je shodou okolností, že když se nedávno o jeho podnikatelsko-politických aktivitách začalo opět mluvit, vytáhl s kartou protiromského rasismu. Podle mých informací šel ve svém tažení tak daleko, že v komunikaci se zaměstnanci místního gymnázia vyhrožoval „různými následky“ pro studenty, kteří by se snad chtěli podílet na protirasistické demonstraci.

Problémy Bydžova tedy rozhodně nelze svalovat pouze na poslední roky, kdy se do města přistěhovaly nové romské rodiny, částečně také v důsledku taktiky realitních kanceláří vystěhovávat sociálně slabé z lukrativních lokalit do (co nejlevnějšího) náhradního bydlení. Bezesporu mezi nimi jsou i jedinci, kteří své okolí ohrožují. Ovšem ti, kteří by se mezi místní chtěli začlenit, to nemají jednoduché. Například i kvůli tomu, že Nový Bydžov patří mezi bezpočet českých měst, které důsledně aplikují segregační vzdělávací politiku. Místní škola pro děti se zvláštními pedagogickými potřebami se v praxi stala výlučně romskou.

Soubor těchto podmínek vytváří živnou půdu pro sociální problémy. Existence narůstajícího násilí a drobné kriminality, při níž se neprivilegovaní okrádají navzájem mezi sebou, se ovšem zdaleka netýká pouze některých členů romské menšiny. Frustraci si takto vybíjí i řada etnických Čechů. Když byl ovšem před několika lety souzen novobydžovský bílý pachatel za několik zločinů, mimo jiné za znásilnění, nikdo nezačal sepisovat petice proti české kriminalitě a ani starosta nikde neprohlašoval, že „bílí znásilňují“

V posledních letech se v Bydžově navíc začaly objevovat i veřejné projevy neonacismu. Za vším stojí nepočetná skupinka mladíků z Bydžova a okolních vesnic, kteří studují na zdejších školách a učilištích. Zatím nemají přímé vazby na neonacistické tvrdé jádro. Jejich monitoring je ale potřeba, jelikož zkušenost Vítkova ukazuje, že ve snaze zalíbit se svým vůdcům jsou i takoví „hodní hoši od vedle“ schopní zajít za hranice lidskosti. Na zdech jsou nyní k vidění třeba nápisy hlásící se k Národnímu odporu nebo „Punk’s must dead. 88.“ Terčem útoku se v minulých letech stal i místní židovský hřbitov, jenž ve městě zůstal jako memento kdysi početné židovské komunity. Tu ovšem vyhladili předchůdci Dělnické strany (DSSS).

Pozn. Antifa.cz
V Novém Bydžově se chystá blokáda, jejíž pozvánku jsme nedávno přetiskli. Tato akce není pořádána Antifašistickou akcí (AFA), nevíme o ní víc, než je v textu.

Dále se rozhodlo svůj nesouhlas s neonacistickými pokusy o pogromy vyjádřit i několik ekologických a lidskoprávních organizací spolu se Stranou zelených a Pirátskou stranou. Pokud se nějaké protiakce v Bydžově chcete zúčastnit, doporučujeme prostudovat si leták  Jak se chovat na demonstraci?

Leták Jak se chovat na demonstraci? v PDF ke stažení (pravé tlačítko myši a Uložit odkaz jako...)