Pátek 3/10/2008

Kandidáti DS: Zlínský kraj

www.antifa.czTaké ve Zlíně jdou do voleb o posty krajských zastupitelů kandidáti Dělnické strany. Že jde o dva neonacisty a dva příznivce ultrapravice asi nikoho nepřekvapí. Pojďme se podívat, koho nám Dělnická strana nabízí konkrétně.

Zlínský kraj nebyl nikdy významnější baštou neonacismu. Občasné koncerty nedokázaly aktivizovat místní dezorganizovanou ultrapravici. Absence veřejných akcí a jakékoliv aktivity mimo prostředí fotbalových stadionů a zlínských pohostinství dávaly znát o kvalitě a ambicích místních neonacistů. O změnu se pokoušela nová organizace Národní čest Zlín, která se v roce 2007 zviditelňovala převážně mimo kraj. Skupina se začátkem letošního roku transformovala do celorepublikové sítě neonacistických skupin s názvem Autonomní nacionalisté, které se vyznačují neformálním charakterem, autonomismem a aktivismem.

Ač je to v jiných regionech běžné, na kandidátce Dělnické strany pro Zlínský kraj nikoho z této skupiny nenajdeme. Najdeme zde ovšem jiné ptáčky. Dělnická strana se již od minulého roku intenzivně propojuje s českými neonacisty, mimo jiné z nejnebezpečnější organizace s názvem Národní odpor. A právě aktivista Národního odporu je jeden z kandidátů Dělnické strany pro volby do zastupitelstev krajů ve Zlínském kraji.

Jde o pětadvacetiletého Jana Fuksu ze Zlína. Tento dlouholetý neonacista začínal svou „kariéru“ (spolu s bratrem Martinem) jako aktivista Republikánské mládeže, později se ovšem sblížil se členy neonacistického Národního odporu. V současnosti se účastní všech akcí Národního odporu celorepublikového charakteru, kde má nezřídka funkci pořadatele. Jan je také velký fanoušek neonacistických hudebních skupin. Navštěvuje tak koncerty těchto kapel v Čechách. S členy Národního odporu se ovšem účastní i velkých nacistických hudebních festivalů v zahraničí, jako byl italský Veneto Summer Fest 2008 v červenci.

Jan Fuksa v roce 2002 dokončil Integrovanou střední školu technickou - Centrum odborné přípravy ve Zlíně a v současnosti pracuje na dělnické pozici v Barum Continental Otrokovice.

Jan Fuksa na začátku své "kariéry". Po boku starších neonacistů jako účastník mítinku Miroslava Sládka ve Zlíně.

Fuksa vytahuje plynovou pistoli po útoku antifašistů na demonstraci Národního sjednocení v roce 2005 v Otrokovicích.

V roce 2006 do Čech zavítala jedna z nejznámějších neonacistických kapel, britská Brutal Attack. Fuksa na akci nemohl chybět. Na fotografii se zdviženou pravicí.

Jan Fuksa po boku pražského neonacisty Martina Fraňka na demonstraci Národních korporativistů v lednu 2007 v Otrokovicích.

Jan Fuksa v čele demonstrace Národního odporu na 1. máje 2007 v Brně. Za transparentem stojí po boku hlavních aktivistů této neonacistické organizace Tomáše Kebzy a Jiřího Tůmy. Ti stanuli minulý měsíc před brněnským soudem. Akce totiž skončila tvrdou srážkou účastníků s policií.

Fuksa jako pořadatel 1. máje Dělnické strany 2008 v Praze, pořadatelskou službu zajišťovali výhradně aktivisté Národního odporu.

Fuksovo tetování na pravé paži a prsu: Hitlerovy jednotky SS z 2. světové války.

Další „hnědou“ kandidátkou Dělnické strany je přítelkyně Jana Fuksy, dvacetiletá Barbora Vařáková. Ta se letos stala, po absolvování otrokovického gymnázia, studentkou Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Spolu s Fuksou navštěvuje neonacistické akce. Letos to byla například červnová akce proti Queer Parade v Brně v režii Národního odporu, která skončila napadením demonstrujících gayů a lesbiček. Vařáková se o "hnědou ideologii" zajímala již před svým vztahem s Honzou Fuksou.

Barbora Vařáková mezi olomouckými neonacisty na demonstraci Národních korporativistů v Přerově v roce 2007.

V květnu 2008 se Vařáková zúčastnila spolu s Fuksou vzpomínkového pochodu na neonacistu Petra "Sumce" Chytila v Brně.

V červnu 2008 Vařáková opět s Fuksou na akci Národního odporu proti demonstraci Queer Parade v Brně.

Další dva kandidáti strany jsou trochu z jiného těsta, ovšem k neonacistům daleko nemají. Jedná se o Radima Skýpalu ze Vsetína a Bohdana Grygaříka z Valašského Meziříčí.

Dvaatřicetiletý předseda Radim Skýpala patří k lídrům Dělnické strany na Zlínsku. Jedná se o dlouholetého aktivistu ultrapravice. Nejprve člen Sládkových Republikánů, později vynikal jako regionální vůdčí osobnost Pravé alternativy. Pod hlavičkou Pravé alternativy zorganizoval v únoru 2002 demonstraci proti „šíření levicových myšlenek“ ve Valašském Meziříčí, na kterou dorazilo okolo deseti účastníků. Celá akce byla na valašskomeziříčském náměstí rozprášena místními antifašisty. Tehdejší volební manažer Pravé alternativy pro Zlínsko a svolavatel akce Radim Skýpala pro ČTK uvedl, že se cítí velice zklamán nízkou účastí. Po incidentu na náměstí nakonec oznámil, že kvůli „napadání anarchisty“ a neschopnosti policie situaci řešit shromáždění ukončuje. Pravá alternativa byla nástupnickou organizací Národně sociálního bloku, který vznikl na jaře roku 2001 sjednocením několika ultrapravicových a neonacistických organizací. Vedle Národní aliance například i Národního odporu.

Čtyřicetiletý dělník Bohdan Grygařík je velmi aktivní člen Dělnické strany. Stejně jako Skýpala jde o bývalého člena Republikánů a Národně sociálního bloku / Pravé alternativy. V současnosti vyřizuje poštu za Dělnickou stranu ve Zlínském kraji a spravuje její emailový kontakt. Odpovídá na dotazy sympatizantů a hlavně přeposílá zájemcům aktuální informace z webu Dělnické strany. Sympatizanty ovšem získává dost netradiční cestou. Čekali byste od mladé nacionalistky hledající na internetové seznamce přítele-nacionalistu správce emailu Dělnické strany na Zlínsku? Pan Grygařík sám k této aktivitě říká: „Já osobně trávím veškerý volný čas na mejlu a vyřizuji korespondenci.“ Vedle správy kontaktu ještě píše rasistické články pro internetové stránky strany.

Po představení neonacistických kandidátů ze západních Čech a Vysočiny ukazuje i pohled na kandidátku Dělnické strany na Zlínsku, že neonacisté měli při náboru dveře otevřené. Předseda DS Tomáš Vandas sice dokola opakuje, že podobná tvrzení jsou jen pomluvy. Otázkou je, zda se u něj, ve světle dalších odhalených neonacistů, nejedná o duševní poruchu. V úvahu by připadala schizofrenie nebo chorobná lhavost. Dalším možným vysvětlením může naopak být, že se z něj stává nadějný politik. Přestává rozlišovat takové nepodstatné detaily, lže profesionálně a kráčí směle za vytouženým cílem zvaným Moc.

Další články s představením kandidátů Dělnické strany z ostatních krajů připravujeme. Můžete je čekat v nejbližších dnech.

Mimi-aktualizace 07.10.2008: Nové volební samolepky

Neděláme si iluze o tom, že volby mohou něco změnit. Jedno staré pravidlo říká: "Kdyby volby něco mohly skutečně změnit, dávno by je zakázali". Jelikož však v nadcházejících krajských volbách kandiduje strana doslova prolezlá neonacisty, s cílem získat komunální vliv v našich městech, máme pro vás novou sérii samolepek. Těmi můžete jednak vyzdobit vaše město a jednak přelepovat lživou propagandu tzv. Dělnické strany (DS). STAHUJTE: varianta 1ks l nebo varianta 4ks na A4 v předtiskové formě. Případné další aktivity jsou samozřejmě na vás :-) Pro antivolební propagaci můžete použít také další materiály: leták Šou zvaná volby/volby jsou podvod! l samolepky Kdyby mohli volby něco změnit...