Středa 15/4/2009

Ústí nad Labem - české Drážďany?

Aktivita neonacistických skupin neustává. Začátkem dubna se neúspěšně pokusily o další pogrom na Romy v Přerově, v sobotu 18. dubna se v Ústí nad Labem vrací ke starému stylu svých akcí – k vytahování nacistické historie. Nepřekvapí, že pro tento svůj účel zaměňují příčinu a důsledek. Oběti spojeneckého náletu z 2. světové války jsou tak pro ně vhodná záminka k ospravedlňování nacistického Německa, které tuto válku rozpoutalo. Zvolené datum vhodně připomíná i narozeniny Adolfa Hitlera.

 

Novinkou možná bude zapojení německých neonacistů, u kterých se takzvaní Autonomní nacionalisté inspirovali. Bombardování Drážďan již více jak deset let zneužívá německá neonacistická scéna, akce se postupem let stala největší neonacistickým shromážděním ve Spolkové republice Německo. V únoru letošního roku se asi šesti tisícům neonacistů postavil v ulicích Drážďan dvojnásobný počet jejich odpůrců, k nejpočetnějším demonstracím patřila i protidemonstrace radikálních antifašistů „No pasaran“, která skončila střetem s policií. Podrobnosti z historie „kauzy Drážďany“ i detaily z posledního výročí z letošního února si můžete přečíst v článku „Ohlédnutí za provokací v Drážďanech“.

Ukázat záda náckům nestačí
Vzápětí po mediálním prozrazení neonacistické demonstrace vznikla v Ústí nad Labem iniciativa „V Ústí neonacisty nechceme“. Po pražské blokádě bývalého židovského města v listopadu 2007 a protináckovském odporu v Plzni začátkem roku 2008 se jedná zřejmě o nejsilnější občanský odpor proti neonacistům. Na rozdíl od Prahy, kde několik tisíc Pražanů bylo odhodláno blokovat i přes nejasnou právní situaci trasu pochodu, ale zůstali někteří Ústečané v půli cesty, respektive ve vleku svého primátora Jana Kubaty (ODS). Podle jeho přání totiž místo blokády nazi pochodu město vyklidí a nechají ho de facto neonacistům napospas.

Jakkoli je tedy iniciativa „V Ústí neonacisty nechceme“ agilní a kreativně na výši, v tom hlavním a podstatném selhává. Přímé konfrontaci s neonacisty se vyhýbá, respektive ji obchází, byť vtipně vymyšlenou akcí „Ukažme (neo)nacismu záda!“ Jde tak především na ruku politickým představitelům, nejen regionálním, kteří se domnívají, že problém neonacismu dokáže vyřešit jen policie a běžný obyvatel českých měst by se jí (a neonacistům) měl klidit z cesty.
Na místě je ovšem otázka, proč už policie (i další státní složky) problém neonacismu dávno nevyřešily. Česká republika má nejpočetnější policejní sbor v Evropě (v poměru k počtu obyvatel), a to v počtu 50 tisíc příslušníků státní policie nejsou započítáni příslušníci městských a obecních policií. K tomu ministerstvo vnitra navrhuje a parlament schvaluje další a přísnější zákony, které zvětšují policejní pravomoci i možnosti jak špiclovat vlastní občany. A světe div se, neonacistických aktivit přesto neubývá.

Pro české politiky je naopak typické, že místo toho, aby sami stáli v čele protestů proti neonacistům, odrazují, někdy i zastrašují občany od jakékoli aktivity. Na západ od našich hranic je praxe přesně opačná. V Česku místo toho vítězí hysterie. Obyvatelé stotisícového města jsou kvůli několika stovkám neonacistických křiklounů vyzýváni, aby opustili město, které má být celkem nevelkou demonstrací paralyzováno tak, že prý nepojede ani jeden spoj hromadné dopravy. Kdyby s takovýmto konceptem přišel starosta Drážďan před únorovými demonstracemi, kterých se účastnil několikanásobně větší počet lidí, nejenom že by se absolutně znemožnil, ale pravděpodobně by skončil v Labi. Ústeckému primátorovi je naopak nekriticky nasloucháno, byť ne všemi občany Ústí. Tímto neříkáme, že politici nebo starostové měst jsou těmi, kteří mohou neonacisty zastavit - těmi kdo to ale udělat mohou, jsou lidé žijící ve daném městě.

V ulicích Ústí se tak již před časem objevily letáky vyzývající k přímému odporu, nedávno byl spuštěn i web s obdobnou výzvou. Podmínky pro protiakci jsou částečně ztížené faktem, že neonacisté ohlášením demonstrací pro celé centrum Ústí znemožnili legální uspořádání protidemostrace. Tu již není možné na „obsazené“ místo ohlásit. Otázkou však stále je, kdy jindy je namístě nerespektovat nařízení zákona a riskovat sankce (maximálně za spáchání přestupku), než za situace, ve které chce oběti jednoho z nejodpornějších režimů, které lidstvo zažilo, prznit několik stovek jeho asociálních rasistických uctívačů. Například právě v Německu je pro takzvané „slušné lidi“, které ústecký primátor vyzývá k opuštění města, něco takového povinností a nemusí přitom jít o žádné militantní antifašisty, kterých se primátor Kubata vedle neonacistů obává. Konečně úroveň uvažování Kubaty nejlépe dokresluje skutečnost, že se s neonacisty shodl v jediném, a to v názoru na antifašisty. Citujeme z dopisu, kterým reagoval na otevřený dopis Autonomních nacionalistů:
„Peníze z rozpočtu města neobdrží „slepenec rádobykulturních ztroskotanců a puberťáků“, ani narkomani, jak uvádíte. Bude to společnost Člověk v tísni, respektovaná humanitární organizace. Militantní anarchisty, kteří se pod vlivem omamných látek přibližují intelektuální a morální nesmělosti neofašistů, podporovat nebudeme a v Ústí si je ani nepřejeme.“
Primátor Ústí nad Labem píše neonacistům 10.3.2009

Nyní si tedy dovolujeme my, militantní anarchisté, pod vlivem omamných látek přibližujíc se intelektuální a morální nesmělosti neofašistů, uvést několik informací o ohlašovatelích neonacistické provokace. Uvedené informace, s velkou pravděpodobností pan primátor nikde jinde nenalezne. Nedodá mu je ani policie, ani respektovaná humanitární organizace Člověk v tísni, která již řadu let čerpá několikamiliónové granty i na boj s neonacismem. Možná jimi nakonec nepohrdne ani pan primátor Kubata.

Nazi číšník Berčík
Ohlašovatelem pochodu je dlouholetý, byť doposud celkem utajený, ústecký neonacista Adam Berčík. Pracuje jako číšník v jedné ústecké restauraci.

Adam Berčík dnes již v arabsko-árijské značce Thor Steinar v objetí s neonacistkou Zlatkou z Karlových Varů

Berčík se neonacistických akcí zúčastňuje minimálně od roku 2003, kdy byl přítomen na demonstraci Národně sociálního bloku (NSB), rok po té byl opět zaznamenán na prvomájové akci Vlastenecké fronty (VF) a Národního sjednocení (NSJ). V minulém roce jste ho měli možnost zahlédnout opět na 1. maje v Praze na akci Dělnické strany, společně s dalším severočeským neonacistou Jiřím Engelhartem z Děčína, který je i zástupcem svolavatele ústeckého pochodu.

Berčík s vlajkou a "palestinou" po boku s Engelhartem

V červnu 2008 řečnil na pochodu Autonomních nacionalistů v Děčíně a v srpnu opět mával vlajkou na nepovedené akci Dělnické strany v Hradci Králové

V podzimních krajských volbách pak kandidoval na 12. místě ústecké kandidátky Dělnické strany. Vrcholem jeho neonacistické kariéry je zatím role svolavatele provokace v Ústí nad Labem, díky které došlo k jeho „odhalení“.

Na závěr zveřejňujeme ještě několik informací o neonacistovi Jiřím Engelhartovi, který na ohlášeních shromáždění v Ústí figuruje jako zástupce Berčíka.

Jiří Engelhart osobně

Engelhart patří rovněž mezi agilní členy neonacistické scény, což dokládá jeho účast například na Křišťálové noci v listopadu 2007 i na demonstraci "Za svobodu slova" pořádanou 17. listopadu 2007 Autonomními nacionalisty Střední Čechy. Na fotografii je zde zachycen společně s neonacistou Martinem Vachtou, který byl nedávno odsouzen na nasilné napadení ve Strakonicích. Engelhart se také zúčastnil pokusu o pogrom na romské obyvatele janovského sídliště 17. listopadu 2008.

Jiří Engelhart a Martin Vachta na demonstraci Autonomních nacionalistů, Praha 17. 11. 2007.


AKTUALIZACE 19.04.
Místo loučí v Ústí hořel dům Romů na Opavsku

Severní Čechy mají za sebou sraz českých a německých neonacistů, spontánní odpor nejen romských obyvatel v Krupce na Teplicku, ale i zásah policie proti těm, kteří si dovolili neuposlechnout výzvu ústecké radnice, neodjeli z města, ani se nezavřeli doma, ale rozhodli se naopak náckům veřejně říct, že je ve svém městě nechtějí.

"Oficiální" ústecký protest proti neonacistickém marši proběhl několik dní před samotnou akcí ve formě open-air koncertu, který podpořilo přibližně tisíc odpůrců neonacismu. Poměrně velký ohlas měla akce „Ukažme (neo)nacistům záda“, jejíž iniciátoři v den náckovského pochodu vyzdobili jeho trasu fotografiemi lidí, kteří poskytli fotografie svého pozadí, aby tak symbolicky vyjádřili svůj odpor k neonacismu. Fotografie zasílali jednotlivci, třídy studentů, štamgasti hospod... Na sobotu 18. dubna iniciativa „V Ústí neonacisty nechceme“ žádný veřejný protest záměrně nepřipravila a považovala za vhodnější nechat náckům jen prázdné vyzdobené ulice.

Neonacistů se do Ústí nesjelo mnoho i přesto, že akce byla dlouho připravovaná, navíc s ambicí být českou obdobou tradičního pochodu německých neonacistů v Drážďanech. Špičky českých neonacistů dokonce kvůli ústecké demo prohandlovali se svými německými protějšky návrat Sudet (viz článek na odpor.org). Ti měli na oplátku dodat mašírující soukmenovce. Říšští nazis však dorazili v nelichotivém počtu několika desítek a výmluvně tak ukázali, že pro ně čeští náckové nejsou rovnocennými partnery. Odhady počtu zúčastněných neonacistů se v médiích pohybují kolem 300, samotní neonacisté mluvili posléze o spíše nadsazeném počtu 500, z toho 150 říšských. Představu o pochodu si můžete udělat například z tohoto amatérského videa.
Příznačné bylo, že v čele pochodu šli svorně představitelé Národního odporu, Dělnické strany a Autonomních nacionalistů, čili Spojené síly neonacistické v ČR.

Zatímco se na Lidickém náměstí (sic!) předháněli řečníci v líčení zvěrstev spojenců z 2. sv. války, kterou rozpoutal jejich idol – nacistická Třetí říše - na Opavsku se někdo pokusil zřejmě oslavit narozeniny Adolfa Hitlera razantněji. Vhozená zápalná láhev podpálila dům ve Vítkově na Opavsku. Důsledkem jsou tři popálení, včetně dvouleté holčičky, která zápasí o svůj život na popáleninovém centru ostravské fakultní nemocnice. Všichni postižení jsou Romové.

Ať už za útokem stojí kdokoli, je více než pravděpodobné, že tento zákeřný čin je výsledkem rasistické atmosféry ve společnosti, kterou ovšem nepřiživují pouze neonacistické pochody. Stačí si vzpomenout na chomutovskou primátorku a celou plejádu jí podobných politiků, kteří protiromské nálady využívají ke svým politickým cílům. Stačí si vzpomenout na ministra vnitra Ivana Langera, který se zpožděním otevřeně v mediích přiznal, že státní razie na vietnamskou komunitu jsou cílené a záměrné. Že tuto státní represi vzali do svých rukou brněnští policisté a aktivně umlátili k smrti vietnamského občana Hoang Sona Lama, jehož ponižování si předtím natáčeli mobilním telefonem, je jen třešinkou na protivietnamském dortíku ministerstva vnitra.

Při vědomí těchto skutečností, pak zní jakákoli vyjádření politických špiček k tragédii ve Vítkově licoměrně.

Přes desítky mrtvých a stovky zraněných z posledních let se část české veřejnosti stále domnívá, že na neonacistický teror stačí reagovat pouze kreativními kampaněmi. Zkušenost však říká, že účinnější je se mu postavit. I z této logiky se někteří Ústečané rozhodli, i přes úřední a policejní zastrašování , postavit náckům přímo v ulicích. Policie, a potažmo novináři, je šmahem označili za anarchisty nebo přímo za Antifu, aniž by se obtěžovali zjistit, že Antifašistická akce (AFA) ani žádná jiná z anarchistický skupin žádnou protiakci v Ústí neorganizovala. Každopádně protestující u restaurace Maha4all měli možnost se na vlastní kůži přesvědčit, jak snadno se odpůrci neonacistů stávají předmětem policejní šikany.

Jakkoli mohou být nárazové veřejné akce přínosné a mají jistě svůj význam, tak jejich efekt bude vždy nižší, pokud jim nebude předcházet systematická a trvalá práce proti neonacistickému nebezpečí, a to včetně fyzické konfrontace neonacistů. Tento fakt jistě mohou čerstvě potvrdit někteří z neonacistů právě ze zkušeností z uplynulého víkendu.

Avšak i dobrým příkladem spontánní protiakce byla v ten samý den reakce obyvatel Krupky, kteří se během chvíle dokázali mobilizovat a vyštvat provokující neonacisty z Dělnické strany ze svého města. Vadou na kráse byla snad jen alkoholická exhibice několika jedinců, kteří se zde předváděli s krabicovým vínem v jedné a vlajkou Antifašistické akce (AFA) v druhé ruce.
A nakonec i neorganizovaný odpor místních v Ústí měl svůj význam, protože nejen jim názorně ukázal, že od policie mohou čekat všechno jiné než pomoc.

Additional uncaught exception thrown while handling exception.

Original

PDOException: SQLSTATE[HY000]: General error: 2006 MySQL server has gone away: SELECT 1 AS expression FROM {variable} variable WHERE ( (name = :db_condition_placeholder_0) ); Array ( [:db_condition_placeholder_0] => cron_last ) in variable_set() (line 1245 of /NODE1/antifa.cz/www/includes/bootstrap.inc).

Additional

PDOException: SQLSTATE[HY000]: General error: 2006 MySQL server has gone away: SELECT s.lid, t.translation, s.version FROM {locales_source} s LEFT JOIN {locales_target} t ON s.lid = t.lid AND t.language = :language WHERE s.source = :source AND s.context = :context AND s.textgroup = 'default'; Array ( [:language] => cs [:source] => Error [:context] => ) in locale() (line 720 of /NODE1/antifa.cz/www/modules/locale/locale.module).


Uncaught exception thrown in shutdown function.

PDOException: SQLSTATE[HY000]: General error: 2006 MySQL server has gone away: DELETE FROM {semaphore} WHERE (value = :db_condition_placeholder_0) ; Array ( [:db_condition_placeholder_0] => 16898876345b0237d6af7c97.16089105 ) in lock_release_all() (line 269 of /NODE1/antifa.cz/www/includes/lock.inc).