Protesty v Evropě obrazem

Mnoho míst v Evropě zažívá v posledních několika týdnech zajímavé okamžiky. Všeobecná krize kapitalismu a legitimity státu se na mnoha místech promítá do projevů občanské nespokojenosti, protestu a odporu. Důvody a aktéři protestů jsou v jednotlivostech různé, ale odhodlání lidí domoci se svých práv i za cenu přestoupení „zákona“, je zřejmé.

Přestože se zatím jedná jen o jednotlivé a izolované incidenty, chceme věřit, že jsme svědky společenských změn. Nepřichází zatím sociální revoluce, ale probouzí se sociální uvědomění a vůle k odporu. Lidé jsou rozzlobení, chtějí změnu a nechtějí, aby nás vlády jen popoháněly ve stále se zužujících ohrádkách výroby, konzumu, placení daní a utahovaní šroubů a opasků. Tohle už nejsou jen „chuligáni, kriminální živly a anarchisté“, na které jsou vlády zvyklé z antiglobalizačních a protistátních protestů v minulosti. Tohle jsou občané samotní. A naši přátelé z antiautoritářských struktur jim předávají své těžce získané zkušenosti…

 

Británie a školné
Co jsme mohli vidět? V Británii se studenti vzbouřili proti plánům vlády zavést školné. Masové protesty jinak pasivních studentů a mládeže zastihly vládu a represivní složky nepřipravené. Po prvních incidentech, kdy několik set lidí okupovalo londýnské sídlo Konzervativní strany, vypukly o pár dní později – 9. prosince - přímo v centru Londýna i v jiných městech Británie rozsáhlé nepokoje. Policie reagovala standardní kombinací očerňování demonstrantů jako profesionálních chuligánů, snahou o kriminalizaci a udávání účastníků a násilí přímo v ulicích. Z hozeného hasičáku ze střechy se stala národní kauza pokusu o vraždu a mnoho lidí se zaleklo dopadu vlastních činů. Pro mnoho mladých a jejich rodičů bylo najíždění policejních koní do davu, protiprávní zadržování stovek lidí v ulicích bez možnosti pohybu a plošná brutalita první srážkou s realitou a vystřízlivěním ze středostavovského pohodlí. Vláda nakonec zavedení školného schválila, ale scény hořících ohňů před parlamentem, efektivní taktika boje s policií a všeobecný chaos potěšily srdce všech pamětníků Poll Tax Riots i všech příznivců vzpoury. Bonus byl incident, kdy se limuzína s princem Charlesem a jeho ženou Camillou dostali do kontaktu se skupinkou demonstrantů, kteří pár napadli a křičeli na ně: off with their heads – setněte jim hlavy! Snad se to někomu povede příště.

 

Makropulos Berlusconi
Dne 14. prosince vypukly nepokoje také v Itálii. Eskalace protestů souvisí mimo jiné i s akcemi vysokoškoláků ze 30. listopadu, které probíhaly po celé zemi. Studenti vyšli protestovat do ulic proti vládním reformám, které znevýhodňují především studenty z chudších vrstev. Protesty souvisely také se zavedením studentských půjček podle britského vzoru, při kterých se studenti na počátku svého studia dostávají do dluhu vůči státu a ukončují své vzdělání silně zadluženi. Tyto protesty byly násilně rozehnány policií za použití slzného plynu a jiných donucovacích prostředků. Přesto studenti na důkaz nesouhlasu obsadili fakulty, radnice či nádraží. Samozřejmě i přes výše zmíněné demonstrace dostal premiér Berlusconi důvěru obou komor parlamentu a vláda své reformy prosadila. Pro mnoho Italů je nesmírně frustrující trpět na postu premiéra kriminálníka a psychopata, který se stal obětí vlastního ega a po vzoru Mussoliniho strhává do propasti celou zemi. Jaká byla odpověď studentů můžete vidět zde, stejně tak i standardní policejní násilí, kdy si pořádkové síly i agenti v civilu svůj vztek vylévali na zadržených:

 

Řecká skutečná demokracie
V Řecku si lidé 6. prosince připomněli druhé výročí policejní vraždy Alexise Grigoropoulose. Na rozdíl od zbytku Evropy, kde je odpor proti státní represi a sociální nespravedlnosti často živelný a postrádající představu o alternativě, v Řecku se podařilo anarchistům vybudovat silné sociální hnutí s jasně vyjádřenými ideály a propojit odpor občanů proti ekonomickým reformám s odporem proti kapitalismu a státu jako takovému. Kromě silných represí a policejních provokací je anarchistické hnutí častým terčem neonacistických útoků, podnikaných ve spolupráci se státními složkami. Pieta za Alexise přešla do celodenních bojů s policií, zejména v athénské čtvrti Exarcheia.

Dne 15.12. proběhla Řeckem generální stávka pracujících proti vládním ekonomickým reformám. Stovky lidí sváděly tvrdé boje s policií, která se snažila chránit vládní budovy a napadala demonstranty, včetně oficiálních odborových pochodů. Policie použila taktiku, známou např. z protestů v Íránu, kdy najížděla do davu na motorkách a snažila se terorizovat jednotlivce, kteří se dostali mimo hlavní pochod. Do rukou protestujících se dostal i bývalý ministr pro rozvoj, Kostis Hatzidakis, který je považován za jednoho z hlavních viníků krize. Tady mu lidé hlavu useknout nechtěli, ale pár ran pan ministr dostal. Takhle má vypadat generální stávka! Nemůžeme čekat, že státní zaměstnanci budou nějak radikálně vystupovat proti svému živiteli a chtít jeho zničení. Ale dosavadní bezzubé protesty pracujících v České republice, minimální ochota být aktivní a prát se za svá práva, nechuť a obavy – to všechno ukazuje, že u nás máme před sebou ještě dlouhou cestu. A to je zatím jen cesta k protestu, nikoliv k vítězství. Pozorně se dívejte na fotografie a videa z protestů a bojů, jsou to obrazy budoucnosti, inspirující i prakticky poučné. Doufáme, že k tomu dojde i u nás. My to chceme, ale sami na to nestačíme.

Rozsáhlý videoarchiv a fotogalerie

Více informací k tématu můžete najít na webu Československé anarchistické federace: Obrazem: Studentské nepokoje v Itálii Obrazem: Studentské nepokoje v Británii Předešlé akce v Itálii: Studentské protesty v Itálii Akce 6.12. z celého Řecka: Řecká vzpomínka na Alexise