Čtvrtek 20/11/2008

Nesvatá rasová válka aneb blackmetaloví nacisté

www.antifa.cz

Nacionálně socialistický black metal nebo také Aryan black metal. Pod těmito jmény se skrývá marginální odnož metalové hudby, která se prolíná s neonacistickou scénou. Abychom lépe porozuměli okolnostem provázejícím vznik této části hudebně-politického spektra, budeme se muset na chvíli ponořit trochu hlouběji do hudební historie.

Zrození metalu

Počátky hudby nazývané později souhrnně „metal“ se v zásadě začínají psát okolo roku 1976 (i když bychom mohli sklouznout až do roku 1969, vzniku Black Sabbath) ve Velké Británii se vznikem kapel jako Judas Priest, Iron Maiden a Saxon, tehdy ještě pod příliš dlouhým názvem „New Wave Of British Heavy Metal“ (NWOBHM). Od počátku osmdesátých let se tato nová hudební forma rozšířila do celého světa a velmi brzy došlo k jejímu vnitřnímu dělení na specifické styly. Od „klasického“ heavy metalu se nejprve oddělil razantnější thrash metal (reprezentovaný ve své době zejména kapelami Slayer, Kreator, Sodom, Megadeth a Metallica), od něj pak brutálnější, ale technicky propracovanější death metal (Death, Obituary, Morbid Angel, Entombed, Unleashed, Possessed, Deicide a Canibal Corpse) a jednodušší, ale výrazně agresivnější black metal (Venom, Celtic Frost, Bathory). O něco později se objevil ještě pomalý a melancholický doom metal (Candlemass, Paradise Lost, raní Gathering), který pak zpětně společně s goticky laděnými prvky ovlivnil zejména další vlny black metalu.

Black metal

Vzhledem k zaměření našeho článku se budeme dále zabývat jen vývojem odnože nazvané black metal. Jak již bylo řečeno, za její praotce jsou považováni britští Venom, švýcarští Celtic Frost a švédští Bathory. Hudebně jde o rychlou a agresivní hudbu, spojenou v prvopočátku s opěvováním Satana, satanismu, magie, okultismu a „perverzních“ sexuálních praktik. Poměrně brzy se ale řada blackmetalových kapel začala od tohoto (svého druhu) primitivního poselství odklánět a projevovat se spíše ve směru naturalismu, egoismu (ve smyslu extrémního individualismu a boje za sebe proti všem), misantropie a z ní často vycházející touhy po určitém odchodu z lidské společnosti a návratu k přírodě. Část kapel se ale i po odklonu od otevřeného satanismu dál zaměřovala na adoraci nenávisti, smrti a zla, nezřídka koncentrované do podoby fascinace válkou. Všechny společně pak významně akcentovaly protikřesťanské postoje.
Výrazná byla i image jejích fanoušků – černé kožené bundy, nábojové pásy, řetězy, okované opasky a nátepníky a okultní či satanistická ikonografie (obrácený kříž či pentagram – universální symboly antikřesťanství a satanismu) a neposledně také corpsepaint – černobílé malování obličeje.
Poměrně brzy se objevila druhá vlna black metalu, tvořená celou řadou skandinávských kapel, v jejichž čele stála nejkultovnější kapela tohoto stylu – norští Mayhem. Mekkou black metalu se tak na počátku devadesátých let stala Skandinávie a z jejích zemí pak hlavně Norsko.

True Norwegian Unholy Black Metal

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let existovala v Norsku poměrně silná a agresivní blackmetalová scéna shromážděná zejména kolem kapel Mayhem, Burzum, Emperor, Darkthrone a Dissection, která se označovala za „True Norwegian Unholy Black Metal“. Nešlo o žádnou organizaci v pravém slova smyslu, ale spíše o určitý hudebně názorový proud, či scénu.

Lidé angažovaní v této scéně vytvářeli komunity spřízněných duší, oddávali se okultismu a šířili okolo sebe nimbus výjimečnosti a exkluzivity. Velmi brzy se pochopitelně dostali do sporu se zbytkem metalové a obecně undergroundové scény. Na rozdíl od ostatních zemí, kde byla blackmetalová scéna spíše marginální, byla situace v Norsku odlišná. Zde byla velká, ortodoxní, sektářská a také agresivní. Většina jejích členů měla pocit, že se ostatní metalové kapely odklonily od undergroundu, zradily své kořeny ve jménu trendovosti, pozérství a zaprodání se hudebnímu průmyslu a je tedy úkolem „pravé“ scény tento vývoj zvrátit. Souběžně s tímto vývojem běžel uvnitř norské blackmetalové scény ještě paralelní myšlenkový proud, který požadoval striktní oddělení se od společnosti a vyhlášení boje křesťanské církvi v Norsku.

Satanic Terrorists

Obě tyto tendence se spojily v osobě Euronyma (vlastním jménem Oystein Aarseth), kytaristy Mayhem, zakladatele hudebního vydavatelství Deathlike Silence rec. podporujícího tzv. True Norwegian Unholy Black Metal a zakladatele organizace „Inner Circle“ (Vnitřní kruh) vytvořené koncem osmdesátých let k potírání komercionalizace black metalu.

Euronymous z kapely Mayhem s corpsepaintem...
euronym


... a v civilu

euronym

Inner Circle nebyla jediná organizace tohoto druhu. Okolo zpěváka kapely Burzum (slovo pochází z Tolkienovy trilogie „Pán prstenů“ a v jazyce skřetů znamená „temnota“), krátkodobě i basisty Mayhem, vystupujícího pod pseudonymem Greifi nebo Count Grishnackh (hrabě Grišnák – postava skřetího válečníka z Pána prstenů), vlastním jménem Christian „Varg“ Vikernes (do třetice - i Varg je výpůjčka z Tolkiena. Tentokrát se jedná o označení obrovských vlků, na nichž jezdí skřeti do boje. Do češtiny se toto slovo překládá jako Vrk.) vznikla organizace stejného charakteru pod jménem „Black Metal Mafia“ určená k očištění metalu od ne-satanských prvků. Obě skupiny se pak někdy označují souhrnně za „Satanic terrorists“.

Christian Vickernes aka Varg Count Grishnack s corpsepinatem...

Vickernes-Varg


... a v civilu

varg

Všechny tyto skupiny (protože se jednalo spíš o skupiny, než organizace) vytvářely vlastní komunity, často odříznuté od zbytku společnosti, nikoli nepodobné sektám, napadaly ostatní metalové kapely, když se odchýlily od „jediné správné cesty – black metalu“ a vyhrožovaly válkou s církví. Hlavním trnem v oku jim byla tzv. „trendovost“ tehdejšího metalu (členové těchto organizací nesnášeli death metal a striktně odmítali zasahování tohoto stylu do black metalu), která se podle nich odkláněla od původních nesmlouvavých postojů. Ještě horší pak pro některé byla vlna HC a punku, která ovlivňovala i metalovou scénu a posilovala v ní již dříve přítomné prvky sociální kritiky a politické angažovanosti.

Pro své nedostatečně satanské poselství se mezi lety 1990-91 do problémů dostaly kapely Afflicted a Therion a vše vyvrcholilo bombovým útokem proti společnému koncertu kapel Deicide a deathmetalových Gorefest 25.1.1992 ve Stockholmu v klubu Frishused. Gorefest, kteří se svými sociálně kritickými texty (zpěvák kapely Jean-Chris Koyer často vystupoval v tričku „Fuck Racism“) ležely v žaludku „satanistickým teroristům“. Ve stejné době také došlo v Norsku k vlně žhářských útoků na křesťanské kostely, za které byla odsouzena řada lidí spjatých s blackmetalovou scénou.

Vzývání smrti

Mezitím se však schylovalo k událostem ještě horším. Určitou předzvěstí byla v roce 1991 sebevražda zpěváka Mayhem. Tento hubený Švéd vystupující pod uměleckým pseudonymem „Dead“ (vlastním jménem Per Yngve Ohlin) proslul svou naprostou oddaností věci black metalu. On byl první, kdo použil černobílé malování na obličej (tzv. corpsepaint, někdy též warpaint) a oblek, ve kterém vystupoval na koncertech, uchovával pod zemí, aby nasákl správný hnilobný pach. V metalových kruzích o něm koluje historka, že na jednu zkoušku dorazil s mrtvým havranem v igelitovém pytlíku, z něhož během hraní inhaloval, jak se sám vyjádřil, „páchnoucí dech smrti“. Dead se dlouhodobě potýkal s vážnými depresivními stavy, které nakonec vyvrcholily v roce 1991 jeho sebevraždou. Nejprve si neúspěšně pokusil podřezat žíly, aby se posléze střelil do hlavy brokovnicí. Jeho tělo nalezl Euronymous a než událost oznámil policii, vyfotil si jej a snímky zveřejnil (kromě toho, že si odnesl na památku několik úlomků z Deadovy lebky). Řada lidí si povšimla zvláštní skutečnosti. Nůž, kterým si Dead pokusil přeřezat žíly, leží položen na brokovnici, kterou se zastřelil. Je vysoce nepravděpodobné, že by to mohl udělat Dead sám a dlouhodobě se spekuluje nad tím, že Deadova sebevražda byla možná spíš vraždou spáchanou Euronymem. Důvodem mohly být neustálé spory v kapele. Policie každopádně Euronyma neobvinila a ten celou událost využil k vystupňování tlaku proti trendovosti a komercionalizaci metalu, které obvinil z Deadovy smrti.

Fotografie mrtvého zpěváka Mayhem, kterou pořídil Euronymous (zde použita jako obal Live CD)

Mayhem

V Mayhem došlo k personálním změnám a na baskytaru zde začal hrát již zmiňovaný Count Grishnackh. Ten se v lednu 1993 dostal do vazby za žhářské útoky (byl obviněn z vypálení 12 kostelů), ale již v březnu 1993 byl propuštěn. Souběžně s tím se ale dostal do sporu s bubeníkem Mayhem Necrobutcherem, který ho z kapely vyhodil a všechny basové party nahrál znovu sám. V srpnu téhož roku se uražený Grishnackh vypravil za Euronymem s návrhem na vyrovnání za nahrané basové party a možností spolupráce s Deathlike Silence rec. Během jednání však Grishnackhovi povolily nervy a Euronyma třiadvaceti ranami nožem zabil. Vzhledem k tomu, že vedle mrtvoly nechal ležet vlastnoručně podepsaný návrh na vyrovnání, který chtěl, aby mu Euronymous podepsal, nebylo pro policii těžké vraždu objasnit a Count Grishnackh byl odsouzen k 21 letům vězení.

Varg Vickernes před soudem
Varg

Krev volá po krvi
Celá situace již dosáhla takových rozměrů, že vražda předního protagonisty norské blackmetalové scény situaci nijak neuklidnila, ale naopak elektrizovala. Na podzim roku 1993 byl za nepřiměřenou obranu odsouzen baskytarista kapely Emperor vystupující pod pseudonymem Tchort. Jeho kolega Samoth ze stejné kapely byl odsouzen na 18 měsíců za žhářství a v únoru 1995 byl Faust (vlastním jménem Bard G. Eithun), bubeník téže kapely, odsouzen na 14 let za žhářství, znesvěcení hrobů, krádež a vraždu homosexuála. Ve stejném roce tři členové kapely Amarga Osuculauma zavraždili Nika Rodrogsena, studenta teologie. V červnu 1997 pak Jan Nodtveidt z kapely Dissection zavraždil dalšího homosexuála, alžírského imigranta, spolu se svým kolegou Vladem, který předtím zavraždil dvě děti, chlapce a holčičku.

Naprosto typické je, jaké oběti vrazi volili. Kdo by čekal, že bojovníci proti církvi a společnosti si ve své logice zvolí za své cíle křesťanské aktivisty, kazatele, kněze nebo dejme tomu křesťanské politiky, musí být zklamán. Místo toho dopadla nenávist opět na hlavy nezúčastněných a bezbranných. Vraždy obou homosexuálů jsou naprosto typické. Copak mohli ovlivňovat dění na blackmetalové scéně, nebo přispívat křesťanské církvi? Vždyť křesťanská církev homosexualitu zatracuje! Dalo by se tak říci, že za ni satanisté jen udělali špinavou práci.

Každopádně se díky těmto událostem blackmetalová scéna v Norsku dostala pod drobnohled policie a celosvětová metalová scéna se od norských satanistů odvrátila. Samotná norská scéna se začala štěpit. Řada lidí se od těchto událostí i od zmiňovaných organizací distancovala a začaly se množit hlasy útočící na samotné vůdčí postavy Euronyma a Grishnackha.

Takováto atmosféra pochopitelně nepřispěla k soudržnosti norské blackmetalové scény. Některé kapely zanikly a jejich členové založili nová uskupení nespojovaná s krvavými událostmi (jedná se například o kapely Satyricon nebo Mortiis), ale poměrně brzy začaly vznikat i zcela nové skupiny. Řada lidí byla ve vězení a jejich kapely nemohly vystupovat (Emperor), některé kapely vystupování odmítaly (Darkthrone, Enslaved). Inner Circle a Black Metal Mafia byly bez vůdců a zanikly. Řada fanoušků jiných metalových odvětví začala blackmetalové spolky napadat (inu – kdo seje vítr, sklízí bouři). Ti, kdo měli k dané problematice co říct, mlčeli, protože vše bylo příliš čerstvé. Z „True Norvegian Unholy Black Metal“ se tak pomalu stala negativní legenda.

National Socialist Black Metal

Nicméně legendy neumírají snadno, a vždy se najde někdo, koho i tyto – v podstatě nesmírně ubohé a nešťastné události – lákají k následování. Tak vznikl nacistický black metal, zkráceně NSBM (National Socialist Black Metal).
Dalo se to předpokládat. Na jedné straně stáli neonacisté, které láká každý radikalismus, násilí a kteří se odvolávají na vikingské mýty, tak oblíbené mezi skandinávskými blackmetalisty. Na druhé straně blackmetalisté, z nichž někteří vyznávají smrt, zlo, nenávist a boj. Je zcela zřejmé, že obě tyto skupiny k sobě mají blízko. Pravděpodobně nejčistší formu zla a iracionální nenávisti totiž představuje právě nacismus. Navíc se v něm významným způsobem objevuje i nordická mytologie a kult síly. Z druhé strany pak neonacisty fascinuje blackmetalové opěvování smrti, protože samotný neonacismus na vzývání smrti – ať už cizí nebo vlastní, v podobě sebeobětování – stojí. Obě skupiny mají navíc společný jeden podstatný rys. Obě staví na víře v nadřazenost – ať už danou rasově, nábožensky nebo prostě jen fyzickou silou. Proto také neonacismus tak dobře rezonuje v blackmetalové scéně a nikoli v dalších metalových odnožích.
Z kapel, které byly dosud jmenovány, se sice žádná otevřeně k neonacismu nepřihlásila, ale například Darkthrone se v rozhovorech otevřeně hlásili k antisemitismu (když se tato informace dostala na veřejnost, kapela se od všeho distancovala s tím, že šlo o „nedorozumění“). Bubeník Mayhem Necrobutcher se zase nechal fotit s německou říšskou vlajkou. Nebylo tedy až takovým překvapením, že se Count Grishnackh ve vězení najednou začal ohánět popíráním holocaustu, čímž si vydobyl významné místo mezi neonacistickými „mučedníky“ uvězněnými „židovským systémem“ za své názory. Že si ve skutečnosti odpykává trest za vraždu svého kolegy, souputníka a skutečného duchovního otce undergroundové podoby black metalu neonacisté naprosto ignorují. Pro ně je Grishnackh modlou. Na něj všechny árijské či NS metalové spolky, které začaly v druhé polovině devadesátých let vznikat, přísahají. Podívejme se teď na ně blíže.

Absurd

Kultovní kapelou nacistického black metalu jsou němečtí Absurd. Založili ji již v roce 1992 Hendrik „JFB“ Mobus a Sebastian „DMD“ Schauseil, v té době šestnáctiletí.

Absurd - Hendrik Mobus

Absurd

Do povědomí neonacistů se zapsali jednoznačně nacistickými texty a zejména událostí z roku 1993. Tehdy Hendrik a Sebastian zavraždili dvanáctiletého Sandro Beyera. Vzhledem k jejich věku se dostali do zařízení pro mládež, které opustil až v roce 1998. Po propuštění opustil Hendrik rodné Německo (prý kvůli „inkvizičním praktikám policie“) a odjel do USA, kde pracoval pro neonacistickou nahrávací společnost Resistance rec. vlastněnou jednou z nejvýznamnějších neonacistických skupin National Alliance. Vzhledem k jeho činnosti pokládaly německé úřady za nutné požádat své americké kolegy o jeho zatčení a následné vydání zpět do Německa. Celá kauza se nějaký čas táhla, ale v červnu 2001 byl Hendrik Mobus, i přes kampaň, kterou za jeho propuštění neonacisté vedli, do Německa opravdu vydán a odsouzen. V současné době je stále ve vězení. Je tak dalším v řadě neonacistických „hrdinů bílé rasy“ a „zachránců posvátného árijství“, jehož „hrdinství“ spočívalo v „neohroženém“ zavraždění bezbranného dítěte. Je dobré si pamatovat, koho neonacisté oslavují a koho pokládají za hrdinu, i když se z takové špíny a ubohosti chce člověku zvracet.

Skupina Absurd existuje i v současné době, nicméně v její sestavě již nehraje nikdo z původních členů (Sebastian Schauseil se dokonce od nacismu distancoval). Zpěvákem kapely je ale Hendrikův bratr Ronal Mobus. I nadále má tato kapela status kultovní hvězdy NSBM.

Klasickým příkladem textů této kapely jsou tyto úryvky z písní Germanien über alles a Der Sieg ist unser z desky Asgardsrei z roku 1999. Upozorňujeme, že nesouvislost textu nevznikla překladem, ale je přítomna již v originálním znění.


"V divizích „Wiking“ a „Nordland“ byly sjednoceni,

naši předkové neotřesitelně pro říši a proti nepříteli,

jejich hrdost se jmenovala věrnost, v žilách jim proudila (árijská) krev"



"Proti podlidem, nic nezastaví náš útok,

bože Jehovo rozpářem tvýho bastarda,

vítězství je naše

Jih padne, tak jak už padl Východ

vymazat to, to je náš cíl,

Izrael, Juda ve špíně zničen."

Kdo dál?

U dalších kapel z této scény se jedná zejména o:

Polsko – Capricornus, Gontyna Kry, Infernum, Graveland/Lord Wind/Thor´s Hammer, Swastyka, Thunderbolt, Lssah, Fullmoon, Veles, Warhead, Moontower, Kataxu

USA – Grom, Before God, Vagrant The Noachian, Pantheon, Grand Belials Key, Gestapo 88

Austrálie – Abyssic Hate, Spear of Longinus, Anwariad, Destroyer 666

Ukrajina – Nokturnal Mortum/Mistigo Varggoth Darkestra, Kroda, Aryan Terrorism, Dub Buk, Drudkh, Hate Forest

Německo – Absurd, Aryan Blood, Barad Dur

Rusko – Kolovrat, Temnozor, Forest, Volkoten, Volkolak

Francie – Kristallnacht, Osculum Infame, Pogrom, Wotan folk

Itálie – Ars Occulta, Mors Summa, Ancient Rune

Španělsko – Nazgul, Uruk-Hai

Řecko – Der Sturmer, Legion of doom

Kanada – Nacht und Nebel

Brazílie – Nachtkult

Východoevropští nacisté

I když není tento seznam v žádném případě úplný, je vidět, že hlavní těžiště této scény skutečně leží ve Východní Evropě, zejména v Polsku. Dokonce i americká kapela Grom je ve skutečnosti složena z Poláků a Bělorusů.
Domníváme se, že je zbytečné psát víc detailů o většině jmenovaných skupin, protože jsou si podobné jako vejce vejci, jejich názory jsou stejné jako názory ostatních neonacistů (snad jen víc akcentují svůj odpor ke křesťanství) a téměř všechny se nacházejí na samotném dně metalového undergroundu. Několik z nich si však zaslouží větší pozornost.

Kapela Graveland vznikla v roce 1992 a založili ji Robert „Darken“ Fudali (má vlastní projekt Lord Wind, zaměřený spíš na dark folk), který obstarává veškeré kytary a zpěv a Maciej "Capricornus" Dąbrowski (má také vlastní projekt Thor´s Hammer, hrající klasický NS Black Metal, a další projekt s názvem Capricornus), který bubnuje. Mezi lety 1992-1995 v kapele působil ještě Grzegorz "Karcharoth" Jurgielewicz (spolu s Darkenem měli projekt Infernum), ale ten po vydání prvního LP již zmiňovaných Infernum a následném vyšetřování polskou policií „zradil myšlenku NS a obrátil se nalevo“, jak se píše v historii kapely. To může znamenat cokoli, každopádně nadále již v kapele není (v roce 2004 spáchal sebevraždu). Kapela je poměrně uznávaná a má určitý ohlas i v rámci širší, nepolitické, blackmetalové scény. Rob Darken se v poslední době distancuje od otevřeného nacismu, ale nadále setrvává na pozici fanatického rasisty volajícího po jednotě árijských národů v boji proti křesťanům, židům a barevným.

Graveland na fotosession s polskou nazi kapelou Honor
Graveland

Graveland a Honor ještě jednou
Graveland

Rusko pod hákovým křížem

Poněkud odlišné je postavení Nokturnal Mortum (Ukrajina). Kapela vznikla již na konci roku 1991, tehdy ještě pod názvem Suppuration. K překřtění (i když toto slovo se na satanisticky/pohanskou laděnou kapelu moc nehodí) na Nokturnal Mortum došlo až v roce 1994. Zakládajícím členem a mozkem kapely je Knjaz Varggoth, který má ještě vedlejší projekt Mistigo Varggoth Darkestra, hrající atmosféricko-ambientně-industriální black metal. Tato kapela původně stála na pozicích typických pro black metal konce devadesátých let – satanismus obohacený, nebo spíše vytlačovaný, národně pohanskými prvky.

Nokturnal Mortum ještě v éře black metalu

Nokturnal

K posunu směrem k neonacismu došlo až posléze a před tím stačila kapela vydat několik LP, kterým se dostalo na metalové scéně slušného uznání. Nicméně v roce 2001 vydala americká nahrávací společnost The End, která Nokturnal Mortum produkovala, prohlášení, že přerušuje jakékoli další styky s kapelou, protože ač si váží muziky, kterou produkuje, nemůže v žádném případě podporovat její stále extrémnější ideologii. Kapela se veřejně prohlásila za stoupence árijského black metalu a vyzvala k válce se židovstvem. Kapela vystoupila v prosinci roku 2001 i na festivalu Kolovorot (pozor – neplést s ruskou neonacistickou kapelou Kolovrat) v Charkově pořádaném ukrajinskou větví Blood and Honour jako hvězda večera a dnes patří spolu s Absurd ke kultovním kapelám NSBM.

Nokturnal Mortum nepokrytě spoluprácuji například se členy polské White Power skupiny Honor, když spolu založili projekt Warhead. Členové Honor také například hrají v další blackmetalové skupině Infernal War (dříve Infernal SS), která vystupovala také v ČR. Takových případů otevřené spolupráce mezi členy "tradičních" neonacistických kapel a kapel v prostředí NSBM se dá najít spousta.
Například běloruská RAC kapela Molot je personálně provázána s pagan metalovou kapelou Apraxia apod. Současní či bývalí členové Nokturnal Mortum vystupují v řadě jiných kapel a projektech, z nichž mnoho je či bylo (kapely se k němu otevřeně nehlásí a často již nemají v textech otevřeně něco, co by je s neonacisty přímo spojovalo, částěčně i kvůli tlaku zvenčí a problémy s pořádáním koncertů) označováno za NSBM - např. Finist, Astrofaes, Khors či spolupráce na folkovém projektu Wojnara, člena známé polské NSBM kapely Saltus.

Nokturnal Mortum na festivalu Kolovorot

Nokturnal


Knjaz Varrgoth z Nokturnal Mortum s fanoušky

Nokturnal

Novou krev pro nacistický black metal pak představují v posledních letech zejména kapely Kroda (Ukrajina) a Temnozor (Rusko). Obě kapely už v Čechách hrály.

Kroda existuje od roku 2003 a je projektem dvou hudebníků vystupujících pod pseudonymy Eisenslav a Viterzgir, kteří od samého začátku usilují o spojení hudebního a politického vyjádření.

Eisenslav z kapely Kroda. jeho tričko mluví samo za sebe

Kroda

Ve svých textech míchají odkazy na ukrajinskou historii, slovanskou mytologii a vikingské náboženství a rasovým poselstvím. Nejlépe o tom nakonec hovoří kapela sama v rozhovoru pro český internetový magazín Mortemzine. Celý rozhovor najdete zde. Citujeme pouze dvě odpovědi, které nejlépe dokumentují postoje kapely.

Co pro vás symbolizuje Pagan Front, jaké máte ohledně něj vize do budoucnosti a jakým způsobem PF podporujete?

The PAGAN FRONT = Hammer of NS Underground of Aryan Heathen Blood! (Pohanská fronta = Kladivo nacistického undergroundu árijské pohanské krve – pozn. autora) Nemám co bych dodal.

Perlička k organizaci pagan front. V rozhovoru pro NSBM fanzine Dark Blaze Vladimir z Temnozor, jenž je jedním ze zakladatelů (kromě toho má také vlastní label a distro Stellar Winter orientovaný převážně na NSBM), uvedl poněkud obskurní příběh vzniku této organizace, jejíž jediná činnost je prakticky jen vedení internetového portálu. Na vzniku této organizace se také podílel jistý Eizunoth (vlastním jménem Ron Reha). Pomáhal s prohlášeními, zabýval se tvorbou internetových stránek a pomáhal sehnat kapely pro kompilačním CD NSBM kapel „The Night and the fog“. Vzhledem k tomu, že zakládajicí členové pagan front se v mnoha případech ani osobně neznali, jim zůstala utajena skutečnost, že Ron je napůl Pakistánec a napůl Němec (těch pár, co jej znalo, tuto skutečnost ostatním zatajilo a později byli vyobcováni jako zrádci). Když pravda vyšla najevo, byl z toho samozřejmě poprask, ale vše se nakonec tak nějak, jako vždy, přešlo a v roce 1999 Ron spáchal sebevraždu. Podle Vladimira doslova: „Ten člověk ale ve svých dopisech jevil dost odhodlání (třeba v podpise vedle podpisu uváděl 14/88)“…..

Věříte v tak omílaný pojem, jakým je "Z.O.G aliance"? Věříte v celosvětové židovské spiknutí a jejich přiživování se na vás "silných"?

Snad jen ti kteří sledují příliš televizi jsou schopní tohle nevidět! Je to očividné i pro slepce!

Kroda vystoupila v Čechách 5. září v klubu Chmelnice, spolu s dalšími kapelami NSBM, polskými Kataxu (ti ale nakonec nevystoupili) a Sunwheel (původně se tato kapela jmenovala Swastyka). Český support zajišťovaly kapely Detonator 666 a Bloody Lair, které patří do stejného žánru.

Kroda
Kroda

Kapela Temnozor vznikla už v roce 1996. V této době šlo spíše o projekt, než o standardní kapelu. První živé vystoupení proběhlo až v roce 2003 na ukrajinském festivalu neonacistických kapel Kolovorot.

Temnozor staré logo se svastikou

Temnozor

Vladimir, zpěvák kapely Temnozor

Temnozor

Kapelu tvoří členové dalších neonacistických black metalových kapel (Nokturnal mortum, Forrest, Branikald). Rozhovor s touto kapelou přinesl v roce 2004 i největší neonacistický časopis Resistance. Rozhovor najdete zde. V rozhovoru zazní několik zajímavých odpovědí. Například na otázku „Kdo vás ovlivnil politicky?“ odpovídá kapela:

Adolf Hitler, Josef Goebbels, Henrich Himmler, generál Pavel Krasnov (jediný ruský generál SS), Baron Ungern (první ruský fašista během Ruské občanské války), Varg Vikernes, Ian Stuart, Robert Mathews, David Lane, Dr. William Pierce a několik dalších.

“ Na otázku „Jaký je váš zdroj inspirace?“ odpovídá kapela mimo jiné: „Jsme inspirování rasovou a náboženskou nenávistí“. Mimo to mluví kapela o „Árijské božské rase“ a „Svaté rasové válce“.

Kapela Temnozor vystoupila v klubu Chmelnice v pátek 21. listopadu 2008.

Temnozor Praha

Temnozor

Za koncerty Krody i Temnozor stojí firma Maris, která se snaží do Čech od roku 2007 vozit téměř výhradně NSBM kapely. V jednání již byly dokonce i němečtí Absurd a dlouhodobě uvažuje i o Nokturnal Mortum.