Neděle 25/3/2007

Mládež proti Hitler Jugend

O odporu lidí v nacistickém Německu se mnoho neví. Proto vám přinášíme jednu kapitolu z knihy “Hitlerovo Německo”, která vyšla v roce 2002: píší se 40. léta, revoluce v Německu dávno prohrála, respektive byla zrazena sociální demokracií, naprostá většina odpůrců nacismu byla pozabíjena, žije v ilegalitě, uprchla nebo poslána do koncentračních táborů. I v této situaci se však lidé bouří proti “blahobytu a pořádku”, který jim přináší nacistický režim: sabotáže na pracovištích, lokální stávky, projevy neposlušnosti, protinacistické letáky a nápisy i rvačky s nacisty se začínají množit.

Podívejme se, co v této situaci dělá část německé mládeže. Státní moc je měla, stejně jako dnes, za extremisty. Je však odpor proti fašismu a nacismu opravdu extremismus? Přinášíme první článek o protinacistickém odporu v Hitlerově Německu.

Úvod a situace
Absolutní kontrola nacistů nad životem německé mládeže pochopitelně nevyhovovala všem mladým Němcům a mnozí se jí bránili. Ke konci třicátých let mnoho mladých lidí z řad Hitlerovy mládeže vystoupilo. Hledali vlastní nekonvenční životní styl zakládáním nezávislých gangů a bránili své zájmy proti patrolám Hitlerjugend, které se pokoušely zakročit. Roku 1942 musel říšský velitel německé mládeže připustit: "Vytváření klik a uskupení mimo rámec oficiální organizace Hitlerjugend mělo vzestupnou tendenci již před začátkem války, pokračuje i nyní a dosahuje rozměrů, kdy je nutné hovořit o vážném nebezpečí politického, morálního a kriminálního rozvratu v řadách německé mládeže." V roce 1942 si gestapo už sotva mohlo vypomáhat teorií o mládeži nakažené zvráceností a dekadencí zkorumpované výmarské republiky, případně komunistickými živly. Generace, která vytvářela opozici vůči Hitlerjugend, vyrůstala ve šťastném nacionálně socialistickém Německu

Rebelující skupiny
Mezi alternativními opozičními skupinami zastávali nejvýznamnější místo Piráti protěže (Edelweisspiraten)) a Swingová mládež (Swing-Jugend). Zmiňovaní Piráti se v západním Německu poprvé objevili na sklonku třicátých let. Jejich uniformu tvořila kostkovaná košile, krátké tmavé kalhoty, bílé ponožky a odznak se symbolem alpské protěže. Podobnou uniformu začaly později používat i jiné skupiny odpadlé mládeže, například Toulaví frajeři z Essenu, Kittelsbašští piráti z Oberhausenu a Navajové z Kolína nad Rýnem. V terminologii gestapa se jednalo o divoké extrémistické mládežnické gangy. Tyto skupiny při víkendových výletech na venkov s oblibou vyhledávaly konflikty s Hitlerjugend, která byla jejich aktivitami upřímně zneklidněna. Piráti protěže se snažili vytěžit ze svých životů mimo Hitlerjugend co nejvíc. Vzhledem k povinné pracovní službě, na kterou musel nastoupit každý německý muž ve věku 18 let, a k branné povinnosti byli členy Pirátů protěže zejména mladší chlapci. Po vypuknutí války a následné militarizaci Hitlerjugend představovalo členství v těchto odpadlých organizacích stále atraktivnější variantu seberealizace. Instruktoři vojenské přípravy v Hitlerjugend byli jen o něco málo starší než ti, kteří pod nimi museli cvičit, takže je docela možné, že se členství v Hitlerjugend stalo pro mnohého mladého Němce mimořádně otravnou záležitostí.

Poslušně hlásím
Roku 1941 si jeden instruktor Hitlerjugend povzdechl: "Každé dítě ví, kdo jsou Kittelsbašští piráti. Jsou všude, člověk by řekl, že jich musí být víc než samotných Hitlerjugend. Všichni se dobře znají a drží při sobě. Nebojí se ani patrol Hitlerjugend, které s klidným svědomím kdykoli zmlátí. S ničím nesouhlasí a nechodí do práce.". Většina gangů byla teritoriální povahy a právo vstupovat do nich měly i dívky. Tyto skupiny se tedy stávaly nejen alternativou k Hitlerjugend, ale i k přísně oddělenému dívčímu mládežnickému hnutí. Právě v těchto pirátských skupinách si mnozí mladí Němci odbývali první sexuální zkušenosti, neboť v Hitlerových mládežnických organizacích podléhal sex přísným tabu.

Víkendové výlety představovaly pro mladé piráty možnost uniknout přísné kontrole totalitního státu. Mimo hustě osídlené městské oblasti se mladí lidé dostávali z dosahu všudypřítomného špehování, udávánía trestů ze strany národně sociálních úředních orgánů. Populární byly například pěší výpravy napříč Německem, jejichž absolvování představovalo zejména po vypuknutí války, kdy byl pohyb obyvatelstva přísně sledován, značné dobrodružství. Výlety poskytovaly příležitost ke zpěvu zakázaných písní, případně písní nacistických s texty upravenými ve značně protistátním duchu. Život ve válečném Německu podléhal stále přísnějším omezením a úřady vystupovaly proti aktivitám těchto skupin se stále větší razancí, přímo úměrnou intenzitě otevřeného boje s mládeží organizovanou v Hitlerjugend

V červenci 1943 stranická pobočka Düsseldorf Grafenburg předává gestapu toto oznámení: "Věc: Piráti protěže. Aktivita skupin mládeže organizovaných v rámci výše jmenovaného společenství narůstá. Bylo nám sděleno, že shlukování mladých lidí [v městském parku] zejména od posledního náletu na Dusseldorf nabývá velmi nebezpečných rozměrů. Adolescenti ve věku 12-17 let se zde pozdě večer shromažďují ve společnosti mladých žen a hrají na hudební nástroje. Jelikož těmto podezřelým schůzkám dochází mimo rámec Hitlerovy mládeže a vládne při nich vůči této organizaci jednoznačně nepřátelský postoj, představují nebezpečí pro ostatní mladé lidi. Bylo dokonce zjištěno, že se v jejich řadách vyskytují i příslušníci ozbrojených sil, kteří se vzhledem ke svému členství ve Wehrmachtu vyznačují mimořádnou arogancí. Existuje rovněž podezření, že nápisy typu:"Pryč s Hitlerem!", "OKW vám lže!", "Medaile vrahům", "Pryč s nacistickou brutalitou!" a podobné, které se poslední dobou objevují na zdech stanice metra Altenbergstrasse, jsou jejich dílem."

Nacistická odpověď
Jako odpověď na projevy rebelantství dává gestapo i Hitlerjugend protestující mládeži plně pocítit tíhu moci nacistického aparátu. Když nepomohla individuálně směřovaná napomenutí, dochází k domovním prohlídkám a zatýkání podezřelých. Mnohým ze zatčených je na znamení veřejného odsouzení oholena hlava.

Ti, kteří se i za této situace odmítají podřídit, končí víkendovým uvězněním či povinnou účastí v převýchovných programech. Někteří ze zatčených putují před soud, který je neváhá poslat do speciálních koncentračních táborů pro mládež. Zatčení postihlo tisíce mladých lidí. Například 7. prosince 1942 hlásí právě düsseldorfské gestapo rozbití 28 skupin, v nichž bylo organizováno 739 mladistvých. Mezi zatčenými byli i kolínští Piráti protěže. Jejich vedoucí byli postaveni před soud a na výstrahu ostatní mládeži v listopadu roku 1944 veřejně oběšeni.

Konec říše
Blížící se neodvratný kolaps třetí říše s sebou nesl zesílení nacistické represe vůči všem náznakům vnitřní opozice. Nejvyšší velitel SS Heinrich Himmler vydává v říjnu 1944 rozkaz k boji s gangy mladistvých, který v dlouhé sérii opatření představuje poslední pokus zlomit odpor z řad příslušníků mladé generace. Obecně lze říci, že nacistické úřady byly v tomto boji nedůsledné a že neexistoval jednoznačný recept na to, jak s mladými příslušníky gangů zacházet. Německo ve svém válečném úsilí mladé lidi nezbytně potřebovalo, navíc volná struktura gangů značně ztěžovala jejich rozkrýyání a likvidaci. Reakce státu byly tudíž rozpačité a zahrnovaly různé formy - od blahosklonného přimhouření oka až po tu nejtvrdší represi. Pokud jde o piráty samotné, jednalo se s největší pravděpodobností o pestrobarevnou směsici mladých lidí odmítajících konformitu a slepou poslušnost, kterou od nich nacistický režim očekával.

Většina se spokojila s víceméně pasivním odmítáním nacismu, našli se však i zastánci aktivního odporu, kteří šli do samé krajnosti, rozšiřovali spojenecké propagandistické letáky, nebo se dokonce stávali členy organizovaných skupin odporu. V roce 1942 kontaktovali Piráti protěže, v ilegalitě žijícího, předsedu německé komunistické strany Wilhelma Knochjela v Düsseldorfu a nabídli mu pomoc při ukrývání německých válečných zběhů, uprchlých válečných zajatců, nuceně nasazených či uprchlých vězňů z koncentračních táborů. Shromažďovali zásoby a potraviny, které získávali přepadáním skladů, a v roce 1944 dokonce zaútočili na budovu kolínského gestapa.

Odpor i jinak
Existovaly však i jiné způsoby, kterými mládež dávala najevo svůj nesouhlas s oficiální nacistickou kulturou. Mladí příslušníci střední třídy například poslouchali jazz a oblékali se podle britské a americké módy. Tančili “jitterbug”, oblíbený americký tanec, což bylo nacisty vnímáno jako gesto odporu a nesouhlasu s režimem, neboť jazz byl považován za dekadentní hudbu amerických "negrů", kterou by žádný spořádaný Němec neměl poslouchat. Piráti se však nehodlali účastnit folklorních festivalů, na kterých se zpívaly německé národní písně a v jejichž organizování byli nacisté velmi pilní. Dávali přednost jazzu a účasti na státem organizovaných festivalech se ze všech sil vyhýbali. Oficiální organizace Hitleljugend byla vzrůstajícíoblibou zahraniční hudby krajně znepokojena, o čemž svědčí interní zpráva z jednoho swingového festivalu z roku 1940: "Tančilo se prakticky pouze na anglickou nebo americkou hudbu. Nápis u vstupu do tanečního sálu Swing zakázán někdo přepsal na Swing povinný. Všichni účastníci doprovázeli hudbu i tanec zpěvem textů v originále. I při běžné konverzaci se pokoušeli mluvit výhradně anglicky, u některých stolů zněla dokonce i francouzština. Nikdo netancoval normálně, taneční parket ovládl swing toho nejhrubšího zrna. Někdy dokonce dva chlapci tančili s jednou dívkou, jindy vytvořilo několik tančících párů kruh a společně poskakovali a deskali, někteří tančili v hlubokém předklonu s vlasy padajícími do obličeje a téměř po kolenou se plazili po zemi. Když kapela spustila rumbu, zmocnilo se všech naprosté šílenství a divoká extáze. Zmítali se v divokém rytmu a společně zpívali anglický refrén písně. Hráči na pódiu stáli a jako divoká zvířata se svíjeli v rytmu hudby, kterou sami vyluzovali. Velmi často byl vidět tančící chlapecký pár. Z každého koutku úst jim visela jedna cigareta.. ."

Nelze se divit, že nacisté veřejné taneční festivaly zakázali. Jediným výsledkem tohoto zákazu však bylo, že se večírky přesunuly do soukromí. Pro hnutí Swing Jugend představovala jazzová hudba a tanec symbol spontánního a svobodného odporu proti uniformnímu stylu lidových tanců, který byl prosazován v Hitlerjugend. Stát pochopitelně neváhal proti takovým projevům kdykoli zakročit, například v roce 1940 bylo v Hamburku zatčeno více než 500 členů Swingové mládeže a obviněno ze zvráceností provozovaných při účasti na swingovém festivalu.

Kde se vzali, tu se vzali
Zatímco členové skupiny Pirátů protěže se rekrutovali spíše z řad dělnické mládeže, swingová scéna byla formou odporu pro příslušníky střední a vyšší vrstvy. Nacisté rádi zdůrazňovali sexuální promiskuitu swingové scény, pravdou však je, že zprávy o sexuální nevázanosti Swing-Jugend byly spíše výrazem chorobné nacistické posedlosti sexem než skutečného chování mladých lidí při tanečních večírcích. Izolované výstřelky byly démonizovány a využívány k vytváření obecných teorií o chování zkažené německé mládeže. Himmler dokonce navrhoval, aby byli nejvýznamnější představitelé swingové generace posláni do koncentračních táborů a potrestáni výpraskem a nucenými pracemi.

Protesty, kterými se německá mládež stavěla do opozice vůči nacistům, jsou důkazem, že do činnosti v Hitlerjugend se zdaleka ne všichni mladí Němci zapojovali dobrovolně a bez odporu. Hochy a dívky svým oblečením a veřejným obdivem k angloamerické kultuře vyjadřující nesouhlas s oficiální nacistickou ideologií je zajímavé srovnat se stejně starými vrstevníky, kteří sloužili a bojovali v řadách elitní obrněné divize Hitlerjugend v Normandii. Protestovat jistě nebylo jednoduché, následky mohly být kruté a ani trest smrti nebyl výjimkou. Alternativní formy protestu, ať už šlo o Piráty protěže či Swingovou mládež aj., ukazují, že nezanedbatelná část německé mládeže usilovně vzdorovala nacistické snaze dostat její život pod kontrolu.

Zdroj: publikace Hitlerovo Německo 2002

Možné souvislosti s dneškem?!
Názor si uděláte jistě sami. Všimněte si však, jak tehdejší nacisté a představitelé režimu používali stejné rétorické metody proti svým odpůrcům, jako ti dnešní. Antinacisté pro ně byli jen chátra a lůza. Dělat si z toho vrásky, jak vidno, fakt netřeba. Tito lidé se prostě jen odmítli smířit tím, že nějaká samozvaná nazi (j)elita jim budou diktovat co smí a nesmí. Stejně, jak to odmítají lidé dnes. Metody odporu jsou pestré...jen je použít.

 

DOPORUČUJEME

Texty a články

(CZ)
Poslední dny Sophie Scholl

Tak jsem byl v kině. Na letošním Febiofestu promítali film o německé protinacistické skupině „Bílá růže“. A jediné slovo, které mě napadalo už během filmu a po jeho konci se mi nadobro prodralo na jazyk, je PROČ? Proč byl vůbec tento film natočen?

(EN)
1939-1945: The Edelweiss Pirates
An account of the German anti-Nazi movement of working class youth who fought against the regime.

(EN)
The Edelweiss Pirates: A Story of Freedom, Love and Life

In the years before World War II, the members of the Nazi regime became intent on cultivating a sense of loyalty and entitlement in the German youth. It would be too late, they thought, to wait for adulthood; the Nazi mentality must be inscribed on children if it was to take hold and grow to support the cause. With such an intention, the Hitler Youth was born.

 

Film

Edelweiss Piraten ke stažení + titulky
Edelweiß je Protěž, bylina rostoucí podél Rýna, oblasti kde za třetí říše působilo hnutí Edelweiss Piraten. Po nástupu Hitlera a jeho autoritářského národního socialismu neformální uskupení mladých Edelweiss Piraten tomuto režimu odporovalo. K jejich činnosti nebo nečinnosti patřil bojkot, propaganda nebo přímo potyčky s Hitlerjugend. Ač dějinám holduji a moje dlouholetá výuka dějepisu byla v podání výtečná ďasužel v žádném výkladu ani učebnici jsem se o EP nedoslechl, taktéž na internetu je informací o EP pramálo byť je to téma věru zajímavé.

Recenze v češtině
Trailer k filmu EdelweissPiraten
Web o EdelweissPiraten

Additional uncaught exception thrown while handling exception.

Original

PDOException: SQLSTATE[HY000]: General error: 2006 MySQL server has gone away: SELECT 1 AS expression FROM {variable} variable WHERE ( (name = :db_condition_placeholder_0) ); Array ( [:db_condition_placeholder_0] => cron_last ) in variable_set() (line 1245 of /NODE1/antifa.cz/www/includes/bootstrap.inc).

Additional

PDOException: SQLSTATE[HY000]: General error: 2006 MySQL server has gone away: SELECT s.lid, t.translation, s.version FROM {locales_source} s LEFT JOIN {locales_target} t ON s.lid = t.lid AND t.language = :language WHERE s.source = :source AND s.context = :context AND s.textgroup = 'default'; Array ( [:language] => cs [:source] => The website encountered an unexpected error. Please try again later. [:context] => ) in locale() (line 720 of /NODE1/antifa.cz/www/modules/locale/locale.module).


Uncaught exception thrown in shutdown function.

PDOException: SQLSTATE[HY000]: General error: 2006 MySQL server has gone away: DELETE FROM {semaphore} WHERE (value = :db_condition_placeholder_0) ; Array ( [:db_condition_placeholder_0] => 10535175315bee5fe9556556.29827588 ) in lock_release_all() (line 269 of /NODE1/antifa.cz/www/includes/lock.inc).